Fenomén mecenášství

Termín mecenáš pochází z latiny a znamená „podporování umění a vědy“. Za zakladatele je považován Gaius Cilnius Maecenas, bohatý římský občan, který podporoval nadané básníky ve svém okolí a poskytoval jim finanční prostředky pro jejich tvorbu. Gaius Cilnius Maecenas (70 př. n. l. – 8 př. n. l.) byl důvěrník a rádce Gaia Octavia, pozdějšího prvního římského císaře Augusta, a zároveň ochránce a podporovatel nové generace tzv. augustovských básníků. Jeho jméno se stalo synonymem bohatého ochránce umění - mecenáše.         Dalším příkladem známého mecenáše umění je Catherine de Medici, která významně přispěla k francouzské renesanci přes její rozsáhlou finanční přízeň. 

Slovo mecenáš bylo v České republice nepoužívané po dlouhou dobu. Podle naučného slovníku je mecenáš ten, kdo podporuje zejména kulturní a společenská témata. Logika mecenášství je podle zakladatele a prezidenta nadačního fondu BOHEMIAN HERITAGE FUND Pavla Smutného jednoduchá. Zatímco sponzor považuje podporu kultury za investici, která se mu musí vrátit, mecenáš netuší, kdy se mu jeho vklad zúročí. Investuje do kulturní úrovně společnosti a tím do budoucnosti svých dětí, které pak mají naději, že budou žít v kultivovanějším prostředí.

Mecenášství představuje zejména osobní vztah mezi podporovatelem a podporovaným subjektem, jehož hlavním důvodem není jakákoli protislužba typu reklamy či jiné propagace. Mecenáš tak jedná na základě svých vlastních pohnutek a svobodné vůle. Mecenášství je v současné době daleko méně časté, ale vznikne-li podobný vztah založený jen na vzájemném respektu a uznání, tak je to v době tvrdého byznysu oslava lidského charakteru. 

Stejně jako tehdy, ani dnes bychom neměli mecenášství poměřovat s bohatstvím a výsadou majetných, ale spojovat ji spíše s velkorysostí, osvíceností a občanskou uvědomělostí. Nechápejme proto mecenášství jen jako stav peněženky, ale především jako velikost ducha!