Česká republika má v propojování divadla a filmu velkou historickou divadelní tradici. Například Inscenace Procitnutí jara z roku 1936 nebo Evžen Oněgin z roku 1934 jsou vyvrcholením kombinace divadla a filmu v práci známého českého režiséra E. F. Buriana. V českém divadelním kontextu existoval taktéž THEATERGRAPH a LATERNA MAGIKA. Za zmínění stojí i jméno Alfréda Radoka, který vztah divadla a filmu vnímal jako koexistenci dvou simultánních jazyků, které jsou schopné dobře a efektivně existovat v jednom jevištním celku. Za zmínění stojí i inscenace Noční zkouška z roku 1981, napsaná Antonínem Mášou a režírována slavným divadelním a filmovým režisérem E. Schormem. V té se pracovalo s aktuálně snímaným obrazem, který byl součástí reality jevištního prostoru.

Projekt NEVINA sice navazuje na tuto hlubokou tradici propojování filmového a divadelního jazyka, ale vytváří zcela nový žánr, který lze nazvat ŽIVÉ KINO. Jde vlastně o divadelní film, či filmové divadlo jako ojedinělá variace ve světe známého a progresivního žánru LIVE CINEMA.

Divadelní akci dynamicky snímají tři kameramani, ti herce pronásledují na každém kroku. Z kamer se obraz přenáší do střižny, ta vše komponuje a na plátno posílá naživo sestříhaný film. Je jen na divákovi, aby si zvolil, zda bude sledovat obraz, nebo herce přímo na scéně. Projekt propojuje filmovou a divadelní řeč v jeden celek – divadelní film či filmové divadlo. Vše se odehrává stoprocentně živě v čase představení a přímo před zraky diváků.

Autor: Dea Loher
Překlad: Veronika Musilová Kyrianová
Režie: Petra Tejnorová
Dramaturgie a asistence režie: Kateřina Jandáčková
Výprava: Antonín Šilar Hudba: Jiří Konvalinka
Střih: Zuzana Walter
Hlavní kamera: Šimon Dvořáček

Hrají: Milan Hajn, Petr Vančura, Anděla Blažková, Vanda Hybnerová, Majo Chalány/Šimon Krupa, Marie Švestková, Michaela Bendová, Beatrice Cordua, Ondřej Rychlý/Michal Bednář, Zuzana Drápalová, Jiří Šimek, Pavel Kozohorský, Daniel Tůma, Sára Arnsteinová